B-Day s draky

17. srpna 2014 v 21:31 | Adelaide R. |  Znamení hříchu - příběhy
Ahojte,
předem se vám všem omlouvám, tohle je spíš takový můj dárek ode mě pro mě, kde jsem si zkrátka udělala menší oslavu narozenin v dračím stylu :)
Když už jsem si ten příběh napsala, rozhodla jsem se s vámi o něj i podělit :) a tady je - Moje narozeniny s draky:



Zapípal mi budík a já se po něm natáhla. Když jsem místo nočního stolku nahmatala zase jen postel, zamračila jsem a posadila. První, co mne uhodilo do očí, bylo, že nejsem ve svém pokoji. Dokonce ani ve svém domě.
Druhé, co bylo nezvyklé, byla vůně, jež se linula místností. Začenichala jsem - ano, až tak - a málem začala slintat nad tím omamným aroma. Nevěděla jsem, co je jeho zdrojem, ale nikdy jsem nic tak úžasného necítila.
A třetí věcí bylo to luxusní ložní prádlo, které jsem vlastnoručně vybírala. S jistotou jsem mohla říct, že jsem v domě mých draků. Co už jsem říct nedokázala bylo, jak jsem se sem dostala.
A proč na sobě mám Gabrielovo tričko.
Dveře do pokoje se kousek pootevřely, odhalujíc tak dlouhé černé vlasy a modré oči. Cassandra. Poznala bych ji všude, vždyť byla první z dračích družek, o kterých jsem psala.
"Ehm, čau?" křivě jsem se usmála a odhalila mezírku mezi mými předními zuby. Cassie otevřela dveře dokořán. Jako těhotné tornádo, kterým byla, se vřítila dovnitř. Za ní vstoupila Toraa, Destiny a Amelissa. A ještě jedna žena, kterou jsem neznala.
Všechny se beze slova postavily vedle postele a zíraly na mě. Nervózně jsem se ošila, stahujíc si tričko po stehnech dolů. Docela ráda bych věděla, co se to tu dělo.
Ta čtvrtá žena, menší blondýnka s neskutečně zelenýma očima, mě přejela od hlavy až k patám zlým pohledem. "To je ona?" zeptala se hlasem, který mi drásal uši. Což dělal v tuhle chvíli každý hlasitý zvuk.
Možná to byla jen moje představivost, ale měla jsem pocit, že jsem zahlédla na ženině zápěstí rudého draka. Podívala jsem se na Destiny, která se uculila.
"Jo, to je ona," zazubila se. "Tohle je naše Adelaide."
"Ehm?" zopakovala jsem a stiskla obočí k sobě. Cassandra vyjekla a přejela si dlaní po břiše. Vsadila bych se, že jí prcek pěkně nakopnul.
Amelissa se na Cassie podívala se starostí v očích, ale pak se vrátila ke mně. "Neměly bychom jí dát něco na sebe?" zeptala se neutrálním tónem.
"Mám tu pár náhradních šatů," prohlásila Destiny a já zbledla. Znám ji hodně dobře a její vkus je mizerný. Zvláště pak ta úchylka ve věcech, co vypadají jako oblečení pro lacinou prostitutku. I když je pravda, že od té doby, co je s Hunterem, se to zlepšilo, ne-li zmizelo.
"To nebude nutné," zachránila můj krk ta kouzelná a božská Toraa. "Gabriel jí něco připravil. Nevím, proč má furt úchylku jí oblékat jako panenku."
"Protože já mu to neberu," odvětila Amelissa. "A s láskou ho pošlu do prdele."
Neodolala jsem a rozesmála jsem se. To byla pravda. Tak čistá a úžasná pravda. Ale pořád jsem nevěděla, kde jsem se tu vzala...
"Přinesli tě," odpověděla na mou nevyslovenou otázku Destiny. Nesnáším, když mi leze do hlavy! "Usnula jsi u počítače v nějakém baru. Jak jsi se dokázala opít, když jsi ještě pod zákonem?"
Zazubila jsem se na ni. "Mám své způsoby," pokrčila jsem rameny, "to ty výpary."
"Ona mluví!" zasmála se Cassie a já se otočila jejím směrem. Sedla si na postel, což bylo jen dobře, pokud bereme v potaz, že je těhulka.
"Mluvím," přikývla jsem. "Ale proč jsem tady? A v Gabrielovo tričku. Nepřevlékal mě on, že ne?"
"Ne," sejmula mi z ramen tíži Amelissa, "převlékala jsem tě já. Gabriel jen donesl své tričko."
Usmála jsem se a podívala na drobnou blondýnku. "Ahoj," řekla jsem jejím směrem. V odpověď mě sjela pohledem, jako bych byla kdo-ví-jaká špína. Ou, tohle bude těžký začátek.
"Bože, Dailesho," okřikla ji Destiny, "říkala jsem ti, ať se k tý holce chováš slušně!" Dailesha, to jméno jsem si v duchu poznamenala, protože mnou projel pocit, že bude poměrně důležité. Nehledě na to, že ke mně zřejmě jeho nositelka cítila silné antipatie.
"Ahoj," zavrčela po slabším vyhubování od Des.
"Měla bys na sebe něco hodit, holka," poplácala mou tvář Amelissa. To gesto bylo podivné, protože jak jí znám, nebývá tak... Divná. Nehledě na své pocity jsem se vyhrabala z postele a stáhla si triko ještě níž. Byla jsem vysoká - vyšší než přítomné ženy a jediná, která se mi vyrovnala výškou, byla Cassie a bez centimetru i Lissa. Mít přes metr osmdesát je prokletí, ale dar, když si nechcete připadat jako mimino vedle dračích obrů.
"Co si na sebe můžu natáhnout?"
"Tohle," Lissa udělala dva kroky k vestavěné skříni a otevřela ji do kořán. Vytáhla temně zelené koktejlky a ukázala na hromádku spodních kousku oblečení. "A z tohohle si máš vybrat."
Zrudla jsem při představě, že to nakupoval Gabriel. Ten chlap je vlastně tak trochu úchyl, když se to tak vezme.
"Počkáme na tebe dole, Adél," zamávala mi rukou Destiny. Okej, takže si mám v obyčejnou neděli oblést neobyčejné šaty, proč ne?
Rychle jsem se oblékla a - sama nevím jak - zapnula zip na zádech. Bosky jsem odskákala po chlupatém koberci, otevřela dveře a vydala se dolů po dřevěném schodišti.
Vypískla jsem, když se má bosá chodidla dotnula ledových dlaždiček v kuchyni.
"Koukněte, koho to tu máme!" zakřičel mužský hlas, v němž jsem poznala Gabriela. Prudce jsem zvedla hlavu se sledovala čtyři silné muže. Byl tu dokonce i Lucien, kterého jsem si nejprve nevšimla, neboť byl skrčený na druhém konci pokoje, co nejdál od všech ostatních.
"Ahoj?" zazubila jsem se. Co se to tu u všech čertů dělo? Muži vykročili mým směrem, ve vedení s Gabrielem, jak jinak, že? Automaticky jsem ucouvla, ale on si mě přitáhl do medvědího objetí a já cestovala z jedné náruče do druhé.
Tohle určitě nebylo normální. A hlavně ne u Luciena, který mě objal jako poslední.
"Kdo umřel?" zeptala jsem se obezřetně.
Muži se zasekli a pak vybuchli smíchy. "Nikdo," řehtal se Gideon. "To musí někdo umřít, abychom tě pořádně uvítali?"
"Jo."
"Ne," odporoval mi Quinn - ano, opravdu on.
"Copak ty nevíš, co je za den?" zeptal se Hunter s úsměvem.
"Neděle," odpověděla jsem mu. "A co má být?"
"Kolikátého...?"
"Sedmnáctýho srpna. Proč..." v tu chvíli mi to došlo. Zatraceně, já zapomněla na vlastní narozeniny! Otevřela jsem ústa a zalapala němě po dechu, jako ryba na souši.
"Vy si to... Pamatujete?" vykřikla jsem.
"Si piš," zasmál se Gabriel, opakujíc mou oblíbenou hlášku.
"Si píšu," odpověděla jsem, na tváři tisíci wattový úsměv.
"Pamatuješ si alespoň, kolik ti je?" zabručel Lucien a já se hrdě narovnala.
"Jasně, to jsem náhodou nevypustila. Sedmnáct."
"Semnáctého jí je sedmnáct," kroutila hlavou Destiny, která právě prošla dveřmi.
"Ale došlo jí to brzy," ucedila Amelissa.
"Nebuď nervák," přispěchal k ní Gabriel. "Náš prcek umí být pěkný sklerotik."
Nafoukla jsem tváře. Tohle byla na sto procent urážka, to poznám i já. Ale pořád jsem byla tak trochu vyvedená z míry. Takže oni věděli, že mám narozeniny? Pamatovali si to, i když se o nich nezmiňuji?
"Proč nemáš boty?" vytrhl mě z rozjímání Gideon. "Je tu chladno."
Protočila jsem panenky. To jako vážně? Je z něj teď i můj otec? "Nemohla jsem je najít," odpověděla jsem prostě.
Někdo mi poklepal na rameno a já uviděla blondýnku Daileshu. "Tady," řekla jen a podala mi černé lodičky. Ok, proč ne?
Zrovna jsem si nazouvala druhou botu, když do dveří vtrhnul Nexus. Jeho bílé vlasy okolo něj vlály a já zatajila dech.
"Jdu pozdě? Nestihl jsem to? Sakra, musel jsem čekat, než jsem přišel na řadu! Čekat! Já!"
Toraa k němu přistoupila a chytila ho za předloktí. Natočila ho mým směrem a já se uculila. Popravdě jsem v tu chvíli musela vypadat jako mentálně postižený retard, co mu tečou sliny z pusy.
Vykročil ke mně a objal mou velkou maličkost. Ještě před tím ale položil na stůl obrovskou a těžce vypadající krabici.
Když skončilo "objímací kolo", všichni mi potřáli k sedmnáctinám a vesele prozpěvovali Happy B-Day. Křenila jsem se jako blázen. Chápejte mou pozici, miluji své postavy a tohle pro mne bylo... Neopakovatelné.
Obří krabice se otevřela o půl hodiny později a já zírala na dort, jež vypadal jako kniha. Slintala jsem. Zase. Ne nad tím, dortem, ale nad tou knihou. Co mne potěšilo nejvíc byl text "Milujeme tě" na obalu mé bichle.
Jak moc špatné je rozbrečet se? Dostala jsem dokonce i dárek - krásnou fotografii všech draků a družek - i s Daileshou. Už bylo na čase, aby se oběvila ta pravá i pro Luciena, protože mi ho bylo chudáka líto. U Torai jsem věděla, kam všechno směřuje.
Tohle byly mé nejlepší narozeniny s draky. Nemohu říct, že bych se nudila. Smála jsem se, když se snažil Gabriel parodovat nějakou slavnou scénu z filmu, který se natočil před sto lety, nebo dělal podivnou pantomimu.
Bylo až neuvěřitelné, jak moc se moji dráčci stmelili jen kvůli mně. A přeci jen mi ta jedna slza na konci večera ukápla. Naštěstí už zcela mimo dračí dohled, když jsem kráčela potemnělým městem.
Viva la narozeniny, dráčci. A viva la družky, co se k vám blíží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nats Nats | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 0:27 | Reagovat

Wow.úžasné :) Tohle se ti moc povedlo a taky gratuluju k narozkám :)Zapleť mě taky jako postavu do nějakého příběhu :D :) Už jsem to asi říkala ale píšeš skvěle :))

2 Adelaide R. Adelaide R. | 18. srpna 2014 v 9:23 | Reagovat

[1]: Děkuji za přání :) Ok :D pokusím se jednou vytvořit příběh s draky a Affs :D Ještě jednou díky - za tu pochvalu :3

3 Miti Miti | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 14:52 | Reagovat

Nádhera a všechno nejlepší k narozkám :) Nevím, co k tomu ještě napsat, prostě úžasně píšeš! :D :D

4 Adelaide R. Adelaide R. | 18. srpna 2014 v 15:05 | Reagovat

[3]: Děkuji za pochvalu i gratulaci :) :D

5 Miti Miti | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 15:10 | Reagovat

[4]: nemáš zač :)

6 Callia Callia | 20. srpna 2014 v 11:56 | Reagovat

Tak to ti moc a moc gratuluji k narozeninám, i když trochu opožděně. :D Bylo to úžasný a ten nápad na povídku s draky a Affs je hodně dobrý! :D Líbí se mi to. :D

7 Rebecca Rebecca | Web | 20. srpna 2014 v 16:00 | Reagovat

Happy birthday :) pěkný příběh

8 Adelaide R. Adelaide R. | 20. srpna 2014 v 17:23 | Reagovat

[7]: Díky a ještě jednou díky :)

9 Adelaide R. Adelaide R. | 20. srpna 2014 v 17:25 | Reagovat

[6]: Děkuji za přání :D Takže hádám, že se brzy vrhnu na svoje dráčky a udělám jim přepadovku s Affs :D Jsem ráda, že se ti to líbí :D

10 vajecka vajecka | 20. srpna 2014 v 20:32 | Reagovat

Ještě jednou vše nejlepší :33 povídka se povedla dračice moje!! super :)

11 Adelaide R. Adelaide R. | 20. srpna 2014 v 22:02 | Reagovat

[10]: Děkuji mockrát :3 Jsme ráda, že se podle tebe povídka povedla, vajecko :3 :D

12 Nats Nats | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 16:47 | Reagovat

Nominovala jsem tě do TMI TAGU více tady: http://live--your--dreams.blog.cz/1408/tmi-too-much-information-tag :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama