Zkrocení vášně 11 (2. ze 3)

2. února 2014 v 11:03 | Adelaide R. |  Zkrocení vášně
A je to tu :) Pokračování jedenácté kapitoly ZkV. na Vás již čeká. Užijte si čtení a já doufám, že jste nezapomněli na Torau. S pozdravem Vaše AdelaideR.


Kapitola 11 - druhá třetina



"Můžete mi, prosím, říct, co se to tu stalo?" vysoukala ze sebe s obtížemi. Kromě toho, že si pamatovala hlubokou nenávist a hlubokou touho po krvi… vlastně - kdy ona nechtěla Gabriela zabít?

"Mám ti to připomenout?" zaremcal Gabe. "Zlatíčko, pokusila ses mě vykastrovat a udělala si z mé úžasné osoby hroudu sraček."

Cassie zalapala po dechu. "Gabrieli! Omluv se a přísahám, že jestli ještě jednou - v přítomnosti mého -,"

"-našeho," přerušil ji Gideon.

"-dítěte promluvíš sprostě - nebo jen pomyslíš na sex - vykuchám tě zaživa." Místnost se ponořila do hrobového ticha a to až do chvíle, než Amelissa propukla v hlasitý smích.

"Sakra," hekala a rukama se zapřela o stehna, "jestli mi někdy někdo řekne, že jsem nepříjemná, odpovím mu, že ještě nevyděl nasranou těhulku."

"Hej," vykřikla Cassie, "pozor na jazyk. To není moje vina, za všechno můžou hormony!"

"Hormony nejsou ten největší problém, lásko," uculil se nevině Gideon, "řekl bych, že ti zkrátka vadí, že Gabe není schopný dát ti neteř už druhý den známosti."

"To taky," přiznala Cassie s ruměncem na tvářích. "Ale tys toho schopný - docela - byl. Tak proč ne on? On je Smilstvo, ty smrt. Ty máš dítě a on za bohyně není schopný zašoupnout vláček do tunelu!"

"Cassandro!" zaječel Gabriel. "Bože, proč nenecháš chlapy v klidu žít? Sakra, já jí zatím nehodlám udělat mimčo. Nejsem hyperaktivní jako tady kolega!"

Nevinné zelené oči se na něj zahleděly. "To ty hormony, víš?" Gideon v pozadí se rozesmál.

"Nevěděla jsem, že těhotný mají výmluvy na všechno," hudrovala Amelissa uvolněně. Byla tu sice jen jeden den, ale připadalo jí to jako celá věčnost. Jako místo kam patří… Ale k čertu! Na co to zase myslí?

Koutkem oka zaznamenala nepatrné posunutí stínů. Pootočila se, aby prozkoumala to, co se ukrylo v koutě, mimo lidský zrak - uh, a ten dračí.

Zamžourala a pokoušela si prohlédnout temnotu. Několik vteřin jen marně hledala, ale pak se zablýskla ocel a těsně vedle Quinnovy hlavy se do zdi zaryl nůž se zlatem zdobenou čepelí.

"Jste pomalí," kuchyňským prostorem se rozlehl jemný ženský hlas. "S touhle vaší obratnost máte v boji šanci jedna ku tisíci."

Ze stínů, kde nepozorovaně stála, se vynořila vysoká žena v kožených kalhotách, přiléhavém černém tričku těsně napnutém přes ňadra a s vojenskými botami.

"Kdybych chtěla, už byste byli mrtví," zavrčela a zvedla hlavu na světlo. Jasně ocelové oči zazářily na srdcovitém obličeji s drobným nosem - v němž se třpytil piercing, s plnými ústy a do pasu dlouhými světle až tmavě hnědými vlasy.

"Jak tak koukám," zavrčela a rukou se vyšplhala až ke krku, kde se jí houpal zlatý řetízek s dračím ornamentem, "mám tu hromady práce."


S ďábelským uchechtnutím popošla o další krok do předu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MarraCz MarraCz | 2. února 2014 v 12:20 | Reagovat

Tak jsem přečetla všechno a musím říct, je to brilantní :)

2 adelaidebooks adelaidebooks | 2. února 2014 v 12:21 | Reagovat

[1]: Děkuji mnohokrát :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama