Zkrocení vášně 11 (1. ze 3)

27. ledna 2014 v 18:45 | Adelaide R. |  Zkrocení vášně
A je to tu! Opět další kapitolka ZkV. Tentokrát však jen první ze TŘÍ. Takže doufám, že Vás napnu k dalšímu čtení :)) S pozdravem Vaše AdelaideR.




Kaptila 11 - první třetina



Se zvířecím zařváním se na sebe Gabe a Amelissa vrhli. Těsně poté, co Gideon nenápadně chytil židli své družky a odtáhl ji až ke dveřím, se Gabriel dostal do vedoucí pozice a držel běsnící ženu pod sebou.

Skousl si ret a natáhl se pro šňůrku. V jiné situaci by měl v kalhotách stan… ale, o čem že to mluvil?

Bože, jak má chudák chlap myslet, když se mu před obličejem pohubuje tohle náčiní? Pohledem sklouzl k jeho dvojčatům a v myšlenkách se opět vrátil ke včerejší noci. Stále zasněný ani nezaznamenal, že jeho drakobijec se opět ocitl nahoře... a že jí to slušelo!

Rozpuštěné vlasy jí vlály okolo obličeje jako ohnivý závoj a oči žhnuly kouzelným plamenem - zkrátka byla celá žhavá. A jemná jako dětská…

"Zabiju tě, ty hroudo výkalů!" zaječela mu do obličeje a tím přerušila jeho láskyplné myšlenky. Tahle ženská určitě není jemná, milá a ani nevinná. To věděl jistě.


"Jo, a já ti do pusy strčím mýdlo, protože to na tebe v dětství zřejmě nefungovalo," osopil se Gabriel.


"Sklapni!" zařvala Amelissa a již tak stažený obličej se nyní svraštil ještě více. "Nebudeš mluvit, pokud jsi nebyl tázán. A pokud si to dobře pamatuji - já se tě na nic neptala, ty prehistorická kupo hnoje!"

"Hoho, děvenko," zasyčel Gabe, "já že jsem kupa hnoje? Podívej se na sebe. To si myslíš, že někoho zajímá, že jsi nějakej pitomej drakobijec?! Přisahám bohům, že tu tvou sladkou prdelku nakopu tak, že na to nikdy nezapomeneš!"

"Na mě ty sahat nebudeš!" ječela na něj na oplátku.

Gabrielův zuřivý výraz se ze vteřiny na vteřinu změnil na donchuánský úšklebek. "Včera v noci jsi si nestěžovala, drahoušku," zavrněl a přejel jí dlaní po stehně.

"Kriste pane," ozvalo se ode dveří. "Gabrieli, jsou tu děti," zasyčel další hlas - tentokrát Gideonův.

"Dětem zřejmě nevadí to, co jim vyvádíš ty, sladký cukříku," parodoval Gabe Cassiin hlas.

"Gabe!" vykřikla jeho dlouholetá přítelkyně dotčeně.

Mezi pošťuchováním se a posmívání se jeden druhému si ani jeden z nich nevšiml toho, že se Amelissim obličej pomalu, ale za to jistě, vracel do své původní formy. Stejně tak i její oči a vědomí toho, že někomu sedí na klíně.

A ani ona si nevšimla vysoké postavy stojící v rohu místnosti. Tam, kde ji stíny zahalily a pojaly za svou část.


"Ehm…, um…," vyrážela ze sebe. O Gabrielovi si stále myslela, že je to dementní kupa hnoje, ale i přesto ji postihl ruměnec. A to už se nestalo…no, je to nějaký ten pátek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | 28. ledna 2014 v 8:20 | Reagovat

JOOOOOOOOOOOO! Tak dlouhá doba co jsi tady nic nepřidala! Ale musím uznat, že to čekání za to stálo. Skvělá a hlavně vtipná kapitola. :D Moc se těším na další. :)

2 adelaidebooks adelaidebooks | 28. ledna 2014 v 16:18 | Reagovat

[1]: Děkuji moc, Callo :D Já vím, dlouho jsem tu nebyla, ale teď už by to mohlo být lepší :))

3 MarraCz MarraCz | 30. ledna 2014 v 14:59 | Reagovat

Miluju to!!! :) Přečetla jsem si tenhle kousek a natolik mě zaujal, že jsem se rozhodla přečíst si to celé

4 adelaidebooks adelaidebooks | 30. ledna 2014 v 18:32 | Reagovat

[3]: Děkuji mockrát :) Samozřejmě jsem hrozně ráda, že příběh zaujal - doufám, že se bude líbit i dál :))

5 liqi liqi | 1. února 2014 v 12:44 | Reagovat

Baví mě to a baví! těším se na další :)

6 adelaidebooks adelaidebooks | 2. února 2014 v 10:18 | Reagovat

[5]:Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama