Zkrocení vášně 6

20. září 2013 v 22:33 | Adelaide R. |  Zkrocení vášně
Ahojte, tak je to tu, další díl Zk.V. a spolu s ním menší otázka. Už se Vám také stalo, že jste si pobrečeli u nějaké knihy? Pokud ano, docela by mne zajímalo u které.
Zdraví Vaše AdelaideR.

Kapitola 6





"Kdo?" civěla na ty dva nechápavě Amelissa. "Absolutně nemám páru, o čem to tu k čertu mluvíte a doufám, že mi to někdo inteligentní vysvětlí, nebo mi alespoň rozváže ty podělaný pouta!"

"Strčte jí někdo do pusy roubík!" zašklebila se dívka a nervózně mačkala lem své sukně.
"Tak co ještě?" zasyčel Lucien popuzeně. Jeho výbušnost se opět vrátila spolu s rostoucím přívalem dračího genu, který
se marně snažil prodrat na povrch.

"Hm," začala si navíjet tenký pramínek vlasů na prst, "no, řekněme, že měla matku a otce a ti měli prapraprapra rodiče, kteří patřili k nejmocnějším démonům země - těm co přišli před vámi a vymřeli - a část svého genu předali dalším
generacím. No, a jak jen to říci, ona zničí buď sebe, nebo své okolí, pokud ji nedokážeš zastavit."

"A to mám jako udělat jak," odsekl Gabriel a zmučeně si prohlížel zdroj svého utrpení. "Proč nemohu mít Cassandru?
Proč to nemůže mít tak hladký průběh, jako měl Gideonův happy end?"

"Protože jsem to kapánek přehnala a ujela mi ruka s lektvarem a teď už si nestěžuj a raději jednej. Mám dost práce i bez tebe! Omlouvám se, nechtěla jsem," sklopila Destiny zrak k zemi a okamžik na to zmizela.

"Co s ní budeš dělat?" zavrčel Lucien vztekle - jako by dokázal být jiný.
"Zavřu ji do sklepa a skočím si na skleničku," pokrčil Gabe rameny. Svou odpovědí si vysloužil dva plamenné pohledy a jeden skoro-jsem-přišel-o-část-svého-těla kop.

/*//*/

"Gideone," zasyčela Cassandra a odhoupala se k posteli, kde se líně rozvaloval její druh, "Gideone vstávej, Gabriel sem přivezl tu ženu, kterou vám ukázala ta holka."

"Hm," dostalo se jí odpovědi. "Je spoutaná," pokusila se znovu. Opět bez reakce. "Začínám rodit!"
V tu chvíli vyletěl ubohý muž z postele a popadl předpřipravenou tašku s věcmi pro případ nouze. "Jedeme!"
"Jsi hrozný, podívej se ven," zavelela a ukázala na tři postavy stojící necelých sto metrů od domu.

"Ale ne," zasténal Gideon zmučeně, "kdy se z tebe stala taková fúrie?"

"Až vylezeš z postele dobrovolně, tak se stanu opět normální, ale měl jsi si vzpomenout na to, že mám ještě dva měsíce, drahoušku."

S tichým povzdechem došel ke své ženě a políbil ji do vlasů. "Tak mi ukaž, co jsi zase vypozorovala."


Pár vteřin spolu sledovali hašteřící se trojici a nakonec stejně ulehli do teplých peřin svého lože. "Miluji tě," zašeptal tiše Gideon o několik minut později ke spokojeně spící Cassie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 22. září 2013 v 9:54 | Reagovat

Wow.. No prostě krása a ta Destiny.. Vždycky mě rozesměje. Musí být zajímavé mít takovou pubertální holku jako osud. :D

2 adelaidebooks adelaidebooks | 22. září 2013 v 13:33 | Reagovat

[1]:Já si také kolikrát říkám, že můj osud se puberťák :D a neboj se, když píšu Destiny, umírám u toho smíchy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama