Post smrti 8

26. května 2013 v 19:16 | Adelaide R. |  Post smrti

Část 8
***


"Zrekapituluji to," zasténal zmučeně Gabriel, "jsem jezdec apokalypsy. Přesněji řečeno Spasitel, ale nyní jsem drak z rodu Sin, který znázorňuje Smilstvo. Jednoduché jako facka, bejby."

"Jako facka," mumlal vztekle Gideon. Jeho žárlivost se stupňovala spolu s každou zdrobnělinou, jež jeho bratr věnoval JEHO ženě. Tedy, ona zatím neví, že je jeho, ale brzy se to dozví… velmi brzy.

Do místnosti vtrhl "vyděšený" Quinn. Mezi lapáním po dechu a ukazování prstem, se mu ze sebe podařilo vysoukat:
"Lucien…On!"

Víc už nebylo třeba. Zpoza rohu vkročil do místnosti vysoký a velmi… velmi nahý muž. To bylo jediné, čeho si Cassie stihl povšimnout před tím, než jí Gideon zakryl výhled.

"Do pekelných ohňů!" vydechl Gabriel. "Jak se to stalo. Kdy se to stalo!"

Lucienovy oči vyhledaly Cassandru. Zdálo se, že ji vidí i přes bariéru, kterou tvořilo mohutné tělo. Vlastně všichni ti muži, měli tak vypracovaná těla, že se kde jaká fantazie mohla jít bodnout.

"Poté, co ji Gid odnesl, se tam objevila nějaká puberťačka a se slovy "Už se blíží tvá chvíle" mi něco foukla do obličeje," vrčel Lucien. "Pak jsem se probudil a vypadal jsem jako vy tři. Hrozně."

"Hej, to jsi neměl říkat, More," Cassie zamračila nad tím slangovým výrazem, jež vyprskl onen Quinn. Po chvilce přemýšlení jí však došlo, že to byla narážka na minulý život tohoto muže. On byl nositelem moru. A také byl tím zeleným drakem.

"Já jsem chtěl zůstat drakem," vyštěkl a nemotorně se otočil. Lhal, došlo jí. Nemusela být detektiv, i když reportérka a šéfka nakladatelství je v podstatě to samé, aby to poznala.

"Myslím, že si na to zvykneš," vyhrkla dřív, než se stihla zastavit. Opatrně vykoukla zpoza Gideonova těla a popošla blíže ke druhému muži.

Hbitě se vyhnula obrovské dlani zmíněného a udělala další krok vpřed. "Vím jaké to je změnit ze dne na den to, na co jsem byla zvyklá. Znám ten pocit prázdnoty uvnitř… tu bolest. Ale i to potěšení a vášeň. Touhu po poznání nového. Naději."

Lucien ji pozoroval skrze řasy. I přes tento fakt jí však neušel tajemný záblesk, který probleskl v jeho očích.

"Jen se musíš přenést přes to, že se vše obrátilo. Třeba i v něco lepšího, ale to nezjistíš, pokud se tohoto daru vzdáš.

Měl bys té dívce poděkovat." Koutek jeho úst se zvedl do posměšného šklebu.

Cassandra si mimoděk promnula bedra. Její znaménko opět začínalo svědět.
***
"Mami!" zaječela jsem. "Co to probůh děláš. Měníš jejich příběh." Matka se na mne zmateně podívala.

"O čem to tu mluvíš," zahuhlala ospale. Pak si všimla toho, že naklonila lahvičku s lektvarem. Neoznačeným lektvarem.

"Oh, sakra," zaklela a začala skákat na jedné noze. "Sakra, sakra, sakra!" její pozornost však nepatřila záhadnému lektvaru, ale velké modré skvrně na jejím bílém rouchu. "Tristan mi ho daroval k výročí!" zalapala po dechu.

"Mami!" zařvala jsem znovu. Teprve tehdy jsem upoutala její pozornost.

"Co je?" štěkla zmučeně. "Podívej se, co jsi to vyvedla! Ten lektvar nebyl označený!"

"Jaký lektvar?" koukala na mne nechápavě. Už jsem to nevydržela a vydala jsem se rázným krokem k ní.

"Tenhle," zvedla jsem neoznačenou šeříkovou baňku. "Už to vidíš? Možná jsi zase změnila partnery!"

"Ale kdepak," usmála se mile. "Jestli to bude fungovat, tak tvého otce políbím. Tohle urychlující lektvar. Nový výtvor, který Tristan omylem vytvořil. Ještě jej nestihl otestovat. Jen se modleme, aby to nevyvedlo nějakou neplechu."

"Pozdě," zasténala jsem při pohledu na Cassandru, která se začala svíjet. "Dračí období potřeby. Musí se co nejrychleji spojit se Smrtí, nebo to nedopadne dobře."

"Její tetování," zalapala po dechu matka, když se v kádi objevil "zoom" ženiných beder. "Ono má dvě barvy. Bože, co jsem to vyvedla!"

"Ty jsi bohyně," utrousila jsem, "k ostatním bohům se nemodlíš."

"Tak asi začnu. Jestli na tohle přijde Tristan-," její větu přerušilo hlasité bouchnutí dveří o stěnu. Do místnosti se vřítil dva metry vysoký, svalnatý a přitažlivý muž se středně dlouhými blond vlasy.

"Co to, do horoucích pekel vyvedla, Destiny!" zařval na mne. Nabroušeně jsem ukázala na mámu a prohlásila: "Tentokrát hledej viníka jinde."

"K čertu," vyprskla matka a pak se pokusila utéct oknem. K její smůle ji otec dostihl dříve, než tak stihla učinit.
"Za to zaplatíš lásko," zavrčel a rázoval si to pryč, s matkou přehozenou přes rameno. "Destiny, zkus to nějak napravit. Není moc času." Její rázný tón jsem odměnila zasalutováním a zlostným povzdechem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Clarush* Clarush* | Web | 27. května 2013 v 15:51 | Reagovat

Péééééckáááááá :D Super, bomba, skvělý, úžasný..! Honem další :D

2 adelaidebooks adelaidebooks | Web | 27. května 2013 v 16:04 | Reagovat

[1]:  Děkuji :D

3 Calla*=)*Blue Calla*=)*Blue | E-mail | Web | 27. května 2013 v 19:18 | Reagovat

Brutus. :D Samozřejmě v dobrém. Už aby tady byl další díl. :D

4 adelaidebooks adelaidebooks | Web | 27. května 2013 v 19:45 | Reagovat

[3]: Děkuji, jsem hrozně šťastná :) tentokrát neprozradím, kdy bude, nechci totiž říci něco, co nebudu moci splnit :)

5 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 28. května 2013 v 17:36 | Reagovat

Wooow, tak to je úžasný :) Jsem zvědavá na další kapitolu :)

6 adelaidebooks adelaidebooks | Web | 28. května 2013 v 19:02 | Reagovat

[5]: Děkuji :)

7 Clarush* Clarush* | Web | 28. května 2013 v 20:17 | Reagovat

Mohla by si k Postu smrti udělat trailer :D :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama