Král ohně

21. března 2013 v 8:32 | A & L

Kapitola třetí

Ano dopadlo to přesně tak, jak Zaira neplánovala. Byla přistižena při pokusu o útěk, doufala, že se dostane z toho strašlivého pekla, kterému všichni tak honosně říkají Akademie. Nebylo to místo, kde by chtěl někdo žít, ale svůj účel plnilo. Mělo zocelit ohnivý národ a vychovat z nich krvelačné válečníky. Jen díky tomu si Ohnivá říše drží status druhé nejmocnější říše.
Mocnější je snad jen město ,které bylo za říši prohlášeno pouze proto, že se v něm shromáždili nejmocnější z nejmocnějších. Magické Město Atlas. Toto město se vznášelo v oblacích a každý den jej ráno vítalo slunce a v noci strážil měsíc pod svým majestátem. Ve měste Atlas vládla mocná rada starších mágů, která rozhodovala o osudu spodiny.
"Hni tím svým zadkem, křehotinko!" zahučel na Zairu jeden z vojáků. Tak hrubého zacházení se jí dostalo snad poprvé v životě. Dostala pouta ze žhnoucí oceli, která jí pálila maso na jejích sněhobílých rukách. Zaira bolest nevnímala byla otupělá žhnoucí aurou, jenž vyřazovala z onoho vojáka, který vedl celou skupinku kolem hor Nářků. Onen neznámý voják byl na první pohled jiný, měl rudé oči co vypadaly jako ta nejtemnější krev. Zaira se cítila zraněná a bezmocná, nevěděla proč jí tak moc ubližují, chtěla jen odejít a být šťatná. Cesta byla dlouhá a na Zaiřiných nohách to bylo znát. Tajemný voják zastavil celou skupinku : "Posaďte jí na ještěra! Hned!" To bylo to nejmilejší, co Zaira během posledních chvil slyšela. "V pořádku?" otázal se a Zaiře v tu ránu zmizela pouta. Zaira si aspoň trochu mohla odpočinout, cesta pokračovala.
…Šlo se po úzké pěšince vedoucí nad propastí Mrtvých duší. Do této propasti, byly údajně za dob Dračího Císaře shazováni hříšníci a zločinci. Podle všeho, nedošli klidu a bloudí na dně propasti.
"Stůjte!" zařval tajemný voják, co vedl skupinku. "Něco není v pořádku!"
Najednou byl z tajemné rokle slyšet přízračný křik.
"Banshee! Všichni do bojové formace!"
Banshee je nemrtvá přízračná zhouba, před kterou složil meč nejeden odvážlivec. Svým nemrtvým křikem dokáže dokonale zdevastovat celou vesnici. I tak zkušení vojáci, jako Ohnivá Garda, s ní budou mít pořádnou polízanici.
"Kde se tady sakra vzala?! Jak si mohla troufnout přijít až na naše území?" Všichni se divili a vnímali blížící se chlad a křik.
Najednou se před nimi vynořila, bytost stvořena z čisté nenávisti k živým. Mocná nemrtvá fúrie, rozrazila svým křikem přední linii a měla namířeno přímo na Zairu. Smrt se nezastavitelně blížila a navíc někdo tak bezmocný, se nemůže této kreatuře bránit. Najednou se před Zairou objevil onen záhadný voják, naskytla se příležitost blíže si ho prohlédnout. Všimla si pečetního prstenu na jeho ruce. JE TO KRÁL OHNIVÉ ŘÍŠE!
Vytáhl svůj meč, kterému se přezdívalo dračí jazyk a smetl Banshee zpět do nemrtvé rokle. Popel se pomalu snášel, z rokle byl slyšet nářek mrtvých a Ohnivá garda spolu se Zairou v čele s Ohnivým králem dorazila do Hradu. Zaira unavená z dlouhé cesty a popálená žárem od pout , upadla do mdlob.
"N-néé, nééé!" Zařvala Zaira při svém celkem hlasitém probuzení. Rozhlédla se okolo, byla v nějaké komnatě, ležela v nádherné posteli s nebesy. Plápolal zde krb s věčným ohněm. A podlaha byla dlážděná mozaikou z rudých krystalů. Takový luxus Zaira opravdu nikdy nezažila. Najednou, se oheň z krbu rozplápolal a kde se vzala tu se vzala, stála před Zairou Oracl!
"Mami!" Řekla Zaira a do očí se jí tlačily slzy štěstí!
"Nemám moc času dceruško! Chci tě jen varovat, nevěř všemu, co vidíš. Buď opatrná, miluji tě !"
A najednou byla Oracl pryč. Zaira si zase připadala sama. Dala se do pláče, byla tak sama a nevěděla co dál a bůh ví, co ji v královském hradě ještě čeká. Najednou slyšela ten známý hlas, který z hlouby duše nenáviděla "Kde je ta malá stvůra?"
Byla to LaFalare, tužba že se té zrůdné obludy, které se ani nedá říkat žena zbavila byla rozdupána na prach. Zaiřin pocit beznaděje se stále prohluboval, když slyšela jak se kroky blíží k jejím dveřím. Dveře se najednou rozletěly na dřevěné třísky a naší Zairu tlaková vlna od vrženého kouzla srazila na zem. "Už mi nikdy neutečeš, ty nicko! Nepustím tě dokud nebudeš mrtvá!" LaFalare v jedné ruce držela Zairu pod krkem a v druhé ruce si připravovala mocné kouzlo, kterým se chystala ukončit její bídný život!
"Okamžitě jí pusť!" ozvalo se mocným mužským hlasem, ve dveřích stál král ohně jeho jméno jest Aaron. "Vždyť se dopustila nejvyššího zločinu. Musí být potrestána!" supěla LaFalare.
"Ona je oficiálně pod mojí ochranou!" Jediné myšlenky, které měla Zaira v hlavě byly :Pusť mě ! Pusť mě !
LaFalare najednou přestala cítit ruku, její ruka byla celá modrá. Smrtící sevření povolilo a LaFalare byla vyvedena z hradu. "Neboj se Zairo už ti neublíží!" Aaron se vlídně usmál a Zaira se cítila v bezpečí. Aspoň pro tentokrát…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla*=)*Blue Calla*=)*Blue | E-mail | Web | 21. března 2013 v 17:44 | Reagovat

Zajímavá kapitolka.. :) Určitě budu číst i dál. :)

2 adelaidebooks adelaidebooks | Web | 21. března 2013 v 17:48 | Reagovat

Budu jen ráda :D  Děkujeme :)

3 BaraCornellia BaraCornellia | Web | 21. března 2013 v 18:59 | Reagovat

AU! Pouta ze žhnoucí oceli T_T nechtěla bych takový "náramek" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama